„Dů Valaši dů, hore dědinů. Jeden veze jíšku, druhý čerta v míšku, třetí cibulů,“ zní klasická písnička, kterou známe už ze školy. Ta je pro mnoho lidí asi nejsilnějším kontaktem s Valachem či tamním nářečím za celý život. Moravské Valašsko je tradičním etnografickým regionem nejvýchodnější části Moravy. Jaké krásy a nástrahy tedy skrývá jejich nářečí?
Včil sa zababušte na frgál
Že nějaké Valašsko existuje, ví asi každý. Odkazy na něj by se nepochybně našly napříč naší klasickou literaturou, dnes už méně. Jakmile se do něj ale našinec ponoří trochu více, zjistí, že ho nejde nemilovat. Jde o místo krásných zvyků, architektury i jadrného jazyka. Na jejich tradiční koláč neboli frgál jste už nepochybně narazili.
Méně známé je krásné „zababušit se“. I když zvuk svádí, nejde o nic s babami nebo dámami, ale dle Narecie úmysl teple se obléct. My bychom asi řekli zachumlat se. A nejlépe to proveďte „včil“, tedy ihned. Na nějaké otálení tu není čas.
Hen ten Ogar
„Ty ogare, jeden,“ zaznělo naštvaně v nejedné povídce nebo starším filmu, který o Valašsku nějak pojednával. Místní termín pro syna či obecně chlapce můžete zaslechnout i u dělníků na stavbách nebo manuálních profesí. Ať už kvůli původu dotyčných, nebo protože si ho zkrátka oblíbili jako ocenění někoho z kolegů.
Od něj je blízko k základnímu ukazovacímu slůvku „hen“. Anglicky je to sice slepice, po Valašsku ale prosté „tam“. Nedivte se tedy, až vám s ním na rtech bude nějaký Valach ukazovat cestu.
Zemňáky a zemiaky
Tohle slovo už bude trochu známější, protože tyto varianty označení brambor se vyskytují docela často. Ve slovenštině jde o „zemiaky“, na Valašsku zkrátka i zemňáky, obsah ale zůstává. A když jsme u jídla a vaření, nemůžeme se vyhnout krásnému „šufánku“. Tápete? Jde o naběračku.
Zlavec a frflání
Toto slovo umí potrápit, protože evokuje nějakou formu zla nebo poškození. Jedná se ovšem o to, na co každý večer lidé uléhají – tedy polštář. Ale pokud se i na něm špatně vyspíte, nebudete mít druhý den asi dobrou náladu. Dost možná budete dokonce frflat, tedy brblat nebo reptat. Zkrátka s vámi nebude moc řeč.
Oldřich Nový kvůli lásce skončil v pracovním táboře. Doma na něj čekala dcera z jiného vztahu
Gramlavé paprče
„Gramlavé paprče máš při kreslení, že je haňba sa na to podívat,“ těmito slovy začíná jedna z vynikající povídek z Moravského Slovácka z pera Zdeňka Galušky. A co že to paní učitelka žáčkovi vyčítá? Že má nešikovné ruce.
Bar gde značí kdekoliv, bársgdo znamená kdokoliv a bársco zase cokoliv. Pokud byste chtěli vědět, co znamená, když vás posílají do lesa na hafery, tak se jedná o borůvky. No a co označení pro ženy a dívky? Dospělé ženy jsou roby a dívky zase cérky či cérečky.
Za krásami venkova
Pokud se rozhodnete na Valašsko vydat a zajímá vás hlavně venkov, rozhodně nezapomeňte navštívit Valašskou Bystřici. Najdete ji v malebném údolí, všude kolem budou hory. Po celý rok se tu dá jezdit na kole, chodit na pěší výpravy, v zimních měsících si užijete lyžování. Lesy nabízí dost vyžití pro houbaře, paseky jsou poseté malinami či ostružinami. Není divu, že se krajina stala námětem pohádek, protože přesně tak se tu budete cítit.
Tak mluvíme pod Radhoštěm
Pokud byste chtěli objevovat taje valašského nářečí, vyšla dokonce i kniha s názvem Tak mluvíme pod Radhoštěm. „Početná hesla jsou doplněna lidovou frazeologií, ale i citáty z písemností, zvláště krajových. Srovnávací odkazy připomínají i vytrácející se zvláštnosti ve způsobu života na Frenštátsku, zvyky, pověry, bájné bytosti, jídla nebo třeba způsoby léčení,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES jazykovědec Mojmír Horečka, že je tento obsáhlý slovník vcelku netradičně zpracován. Ten v knize navázal na dílo svého otce.
Devět let bylo ticho. Teď je Zdeněk Pohlreich s Ano, šéfe! zpět. A podle všeho ostrý jako nikdy předtím
Zdroje: Drevostavitel, KaraokeTexty, Narecie, Valassky, DatabazeKnih, iDNES
