Televizní seriál Dobrá Voda z dostihového prostředí si získal srdce diváků hned po svém uvedení v roce 1982. Autorská dvojice Jiří Hubač a František Filip v něm přinesla silný příběh inženýra Josefa Hovory a jeho boje o záchranu chovu ušlechtilých zvířat. Na pozadí napínavých závodů se odehrávají osudy lidí spjatých s koňmi i tvrdá každodenní práce ve stájích.
Překonávání strachu z velkých zvířat
Hlavní postavu vzdělaného zemědělského odborníka ztvárnil Petr Haničinec. Úvodní setkání s koňmi pro něj znamenalo překonání hlubokého vnitřního bloku. Nejdříve jezdil do Slatiňan koně krmit a trochu se jich bál. Následovaly první lekce jízdy v sedle, při kterých jeho počáteční obavy ještě vzrostly. Nakonec si ke zvířatům našel cestu a naučil se s nimi pracovat tak, aby z něj necítila nervozitu.
Mnohem snazší pozici měl před kamerou Vladimír Dlouhý v roli Libora Hovory. Bohaté zkušenosti z jezdeckého sedla nabral už při svém hereckém debutu ve snímku Už zase skáču přes kaluže. Režisér mu díky této průpravě dovolil natáčet i skoky přes lehčí překážky. Ty nejnáročnější kolizní situace a pády při rekonstrukci slavné Velké pardubické už museli obstarat profesionální kaskadéři a zkušení zaměstnanci slatiňanského hřebčína. Samotní závodní koně získali pojistku na dva miliony korun.
Improvizace a netradiční natáčecí postupy
Velmi specifický zážitek přinesla práce herci Lukáši Vaculíkovi. Pro natočení detailních záběrů jeho postavy Michala přímo v průběhu dostihu musel štáb vymyslet netradiční technické řešení. Povrch dráhy byl velmi nerovný a tvůrci si proto na plac přivezli automobil značky Čajka s velmi měkkým odpružením. Rekvizitáři vymontovali víko kufru a do zavazadlového prostoru pevně přišroubovali dřevěnou bednu se závodním sedlem. Za zadní blatník navíc důkladně přidrátovali koňskou uzdu.
Natáčení této scény probíhalo v plné rychlosti přímo na dráze. V kufru se krčil člen štábu a před blížící se překážkou vždy zakřičel povel k postavení. Vaculík se v tu chvíli v sedle vzpřímil do letecké pózy a auto těsně minulo připravený dřevěný taras. Zábavná historka se pojí i s Ladislavem Mrkvičkou v roli žokeje Mildy Janýra. Na natáčení jedné krátké scény dorazil lehce pod vlivem alkoholu. Režisér situace využil a nechal ho přirozeně pronést jedinou předepsanou větu o cestě do práce.
Odezva u diváků a historické přesnosti
Velkou vlnu diváckého zájmu vyvolal Jaromír Hanzlík jako ošetřovatel Lojza. V jednom z dílů dojemně přednesl modlitbu koně, která ovšem na obrazovce nezazněla ve své kompletní podobě. Lidé mu po odvysílání posílali desítky dopisů s prosbou o zaslání celého textu. Dům dalšího svérázného hrdiny Hanouska v podání Josefa Kemra se v roce 2014 dočkal přeměny na muzeum věnované seriálu. Diváci mohou dodnes navštívit i restauraci U zámku ve Slatiňanech, kde seriálový Milda Janýr často popíjel.
Scénář obsahoval řadu přesných termínů a historických odkazů z jezdeckého prostředí. Postavy často hovoří o remontách, což je odborný výraz pro mladé a zcela nevycvičené koně. Vlastimil Brodský v roli sedláře zase zmiňuje výrobu sedla podle vzoru Rudolfa Poplera. Tento významný československý jezdec tragicky zahynul přímo na pardubickém závodišti a jedna z tamních překážek dodnes nese jeho jméno. Během dialogů se řeší i rozdíl mezi kvalitním honebním koněm a obyčejnou pejorativní hajtrou.
Drobná nepřesnost se objevila v hovoru o historii slatiňanského zámku a přilehlého hřebčína. V textu padne jméno hraběte Aušpurka, ačkoliv panství patřilo po dlouhou dobu knížecímu rodu z Auerspergu. K rozvoji a zásadní modernizaci chovu se zde přičinil především velký milovník koní František Josef z Auerspergu. Závěrečný happy end v podobě dvojnásobného triumfu na slavném závodě dodal celému příběhu velmi pozitivní tečku a potvrdil smysl dlouholeté práce s ušlechtilými zvířaty.
Seriál Dobrá voda můžete zhlédnout na ČT1 v neděli 30. srpna od 16:45.
